Naučte se vařit pivo

Jak na spotřební daň z piva

Protože se nám po zprovoznění minipivovaru nahromadilo spousty dotazů ohledně daně z piva, rozhodl jsem se napsat krátký informační článek, jak pro homebrewery, tak pro začínající pivovarníky.

Nejprve je dobré vědět, do které skupiny spadáte. To se dle zákona o spotřebních daních 353/2003 Sb. rozlišuje podle vyrobeného ročního množství.

Pokud vyrobíte maximálně 200 litrů piva ročně pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů vaší domácnosti a osob blízkých nebo jejich hostů za podmínky že nedojde k jeho prodeji. V tom případě jste homebrewer a je nutné před započetím výroby nahlásit správci daně (příslušný celní úřad), jaké množství a kdy jej budete vyrábět. Z vyrobeného piva neplatíte spotřební daň.

Pokud chcete vyrábět víc nebo pivo prodávat, spadáte do kategorie výrobců a je nutné si zařídit daňový sklad. To je úřední záležitost, která trvá okolo 60 dnů.

Hned v začátku doporučuji kontaktovat příslušný celní úřad a dohodnout se osobně na rozsahu žádosti, ať neuděláte nějaké nedopatření. Mám s tím dobrou zkušenost a musím říct, že zaměstnanci celního úřadu v Mladé Boleslavi byli vždy ochotni poradit.

Dále je třeba zaslat na příslušný celní úřad žádost o povolení k provozování daňového skladu. Tato žádost musí obsahovat veškeré body v paragrafu 20 již zmiňovaného zákona 353/2003 Sb. To je:

  • název firmy
  • technická dokumentace – popis výrobního zařízení (není nutné mít dokumentaci zpracovanou nějakým projektantem a dodávat hromadu výkresů s kulatými razítky, ale je třeba uvést základní skutečnosti, aby bylo jasné co, kam a v jakém množství teče a další skutečnosti jako – objem varny, počty varných nádob, počet nádob na spilce a ve sklepě, umístění technologie v budově),
  • popis výroby (jedno rmutový, dvou rmutový, spodní svrchní kvašení…),
  • vymezení daňového skladu (pokud není samostatný objekt a je součástí větší budovy zakreslit do plánu budovy jeho umístění),
  • popis měření vyrobeného množství (je nutné změřit a zaznamenat vyrobené množství např. průtokoměry, kalibrované nádoby – KEG, kalibrované stavoznaky),
  • popis měření obsahu cukru a kopie kalibračního listu od cukroměru,
  • druh a množství vyráběných výrobků (10° – 1000 hl, 12° 20000 hl … doporučuji napsat vše, co vás napadne, ať nemusíte v budoucnu dělat změnu povolení. Pozor záloha na daň se platí z tohoto množství. Daň se pak samozřejmě platí podle skutečné výroby.),
  • doklad o bezdlužnosti,
  • způsob zajištění daně (bankovní zárukou – u větších částek, vložením hotovosti na účet nebo ručitelem),
  • výpis rejstříku trestů,
  • způsob zajištění výrobků před neoprávněným použitím (zamykatelné dveře a jiné zabezpečení pokud máte),
  • zpracovávané suroviny (chmel, slad český, slad barevný, voda pitná, kvasnice pivovarské spodního kvašení a další suroviny, pokud plánujete je použít byť jen teoreticky, tak je tam napište, ať nemusíte měnit povolení),
  • výpis z živnostenského rejstříku ne starší 30 dnů,
  • vzor tabulek pro zapisování výroby, vzor varných listů…

Po doručení vaší žádosti předá příslušný Celní úřad zprávu Celnímu ředitelství v Praze. Ti vydají pokyny pro doplnění zprávy, pokud něco chybí nebo je něco nejasného a pokyn k místnímu šetření. Místní šetření znamená, že se k vám do výroby přijede podívat skupina příslušných celníků a zkontrolují, zda údaje uvedené v žádosti odpovídají skutečnosti a jste schopný vyrábět a hlavně měřit stupňovitost a množství vyrobeného piva.

Pokud bude vše v pořádku, dají impuls do Prahy k vyměření zálohy na daň (maximální možná daň měsíční výroby za dané stupňovitosti – výpočet uvedu na závěr). Tento výměr Vám přijde poštou, vy ho složíte jako zálohu na účet celního úřadu, nebo dáte jinou finanční záruku z již uvedených možností. Poté vám přijde vyrozumění o zřízení daňového skladu se soupisem dalších podmínek např. termínu nahlášení změn ve výrobě, provádění rozborů externí laboratoří, označení cedulí daňový sklad, vedení evidence…

Celkově vzato je dobré si přečíst zákon, zkontaktovat osobně celníky, sepsat žádost  – jsou to cca. dva listy, nic obsáhlého a zbytečně podrobného, a pak jen čekat na povolení nebo na připomínky. Daňový sklad není nijak plombován alespoň z mé zkušenosti (nejedná se o výrobu lihu), je pouze nutné, aby byl uzamykatelný.

Výpočet spotřební daně se dělí podle roční kapacity výroby dle paragrafu 85 již zmiňovaného zákona o spotřební dani. Počítá se v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny.

Výroba do 200 litrů BEZ DANĚ za podmínky že nedojde k jeho prodeji
Malý nezávislý pivovar do 10 000 hl/rok včetně 16 Kč/hl/°
Malý nezávislý pivovar 10 000 – 50 000 hl 19,2 Kč/hl/°
Malý nezávislý pivovar 50 000 – 100 000 hl 22,4 Kč/hl/°
Malý nezávislý pivovar 100 000 – 150 000 hl 25,6 Kč/hl/°
Malý nezávislý pivovar 150 000 – 200 000 hl 28,8 Kč/hl/°
Pivovar nad 200 000 hl 32 Kč/hl/°

Příklad pro výpočet daně:

Mám malý nezávislý pivovar do 10 000 hl/rok a vyrábím pivo o stupňovitosti původní mladiny 14°. Za měsíc jsem vyrobil a uvedl do volného oběhu 1200 litrů (12 hl).

Zaplatím tedy 14° x 16 Kč x 12 hl = 2688 Kč. Moje pivo se díky dani zdraží o 14 x 16/100 = 2,24 Kč/litr.

Nakonec bych chtěl upozornit, že nejsem právník ani daňový odborník a uvedené skutečnosti vycházejí z mých zkušeností. Pokud narazíte na nějaké nepřesnosti nebo chyby, dejte mi vědět.

Pokud začínáte, přeji hodně štěstí a trpělivosti a uvidíte, že vše dopadne dobře.

 

Související články:
Jak na další úřady – hygiena, stavební úřad, atd.
Nezapomeňte na Státní zemědělskou a potravinářkou inspekci

16 komentářů: “Jak na spotřební daň z piva”

  1. Divoký pštros napsal:

    Zdravím Slepého krtka 🙂
    Článek se mi moc líbil a právě tento typ informací jsem hledal.
    Přemýšlím také o tom,jak posunout své domovaření a třeba mé pivo i někomu žíznivému nabídnout k prodeji.
    Měl bych dotaz-jaké další náležitosti,jako živnost,hygiena provozu byly třeba vyřídit pro zdárné spuštění výroby?
    Dík za odpověď.
    Divoký pštros

    • admin napsal:

      Zdravíme kolegu Divokého pštrosa 🙂 Dáme dohromady nějakou odpověď, je to na delší vyprávění, zítra nebo pozítří pošleme.

  2. Mašina napsal:

    Ahoj, konečně článek, který pomůže. Přečetl jsem už dost stránek s minipivovary a je jasné, že si každý musel projít úředním kolečkem, ale informací o tom moc nenajdeš. Jsem z Moravy a těším se, až bude možná návštěva pivovárku s ochutnávkou. Tak už jen popřát…. Dej Bůh štěstí a větší varnu 🙂

    • Monika napsal:

      Ahoj, děkujeme. Ještě připravujeme další díl o hygieně, rekolaudaci, hasičích, hluku atd., tak snad pomůžeme trochu ostatním – alespoň pro představu, co to obnáší a že to jde i v pikorozměrech 🙂

  3. padre napsal:

    zdravim z vychodu,
    dobre spracovane informacie po ktorych clovek na internete musi zdlhavo patrat. velka vdaka.
    drzim palce pri rozvoji pikopivovaru.
    Daj Boh stastia !

  4. Rafael napsal:

    Zdar!
    chvála za tyto stránky, opravdu parádní!
    měl bych tady k tomu jeden dotaz, když budu mít tu moji varnu nahlášenou na celním úřadu a platit daň, tak ty svoje pivečka můžu prodávat nebo musím mít vše? což myslím mít certifikát.
    Díky moc za případnou odpověď!

    • admin napsal:

      Zdravím. Pokud se jedná o nahlášených maximálně 200 l za rok, tak je smíte vypít s osobou blízkou a nesmíte pivo prodat. Pokud byste chtěl pivo i prodávat, musíte vyřídit veškerou dokumentaci ohledně daňového skladu a získat certifikát.
      Ať se daří,
      Marek Havlas

  5. Pivotéka GURMÁN napsal:

    Zdravím, konečně všechny informace pohromadě !

    Už jsem si objednal mikropivovary i do obchodu a hlavně, abych si vařil občas svoje pivečko pro sebe a přátele 🙂
    Podle článku zajdu nahlásit na Celní úřad, kde to snima proberu, ale pokud budu muset nahlašovat každé vaření, tak nevím, zda tam budu pořád běhat. Samozřejmě nebudeme vařit víc jak 200 litrů za rok 🙂

    Josef Šaněk

  6. Monika napsal:

    Zdravíme, nahlásit na celní úřad stačí jen jednou na začátku (příp. jednou za rok), není potřeba před každou várkou.
    Tak s chutí do toho 🙂
    Monika a Marek

  7. dotaz napsal:

    Chtěl bych si pořídit minipivovar.Pivo si doma nějaký čas vařím a chtěl bych to trochu rozjet.Pakliže dobře dopadnu na celním úřadě, potřebuji ještě nějaký certifikát sládka, nebo stačí že jsem vyučen v oboru kuchař číšník. Jestli ano, tak kde a jakým způsobem toho dosáhnout. Dík Marek

  8. dotaz napsal:

    Díky za odpověd. Je toho na mne trochu moc. Všechna ta povolení a oprávnění. No jistě, jsme v čechách, tak jsem to tak nějak čekal. Ještě mne velmi zaujalo provedení Vašeho pivovárku. Když jsem se dotazoval nějakých firem za kolik by vyrobili mini pivovar, nešla cena pod 3,5 milionu včetně zaškolení. Takže v tomto případě jdou všechna oprávnění získat asi velice rychle. Všechno za tučný honorář. Takže se pokusím něco přes známé svařit z nerezu, tam něco z plastu, nějaké to chlazení a možná to bude fungovat. Pak už jenom běhat po úřadech. Každopádně díky za odpověd a inspiraci. S pozdravem Marek

  9. flops napsal:

    Děkuji za užitečný článek. Sice děláme cider (zkvašený jablečný mošt), který se navaří, ale ohledně legislativy je zde mnoho společného.

  10. Daniel Kohl napsal:

    Ahoj mohl by jste mi někdo poslat prosím na email šablonu žádosti na vaření piva do objemu 200l / rok?Chci si zkusit uvařit pivo pro sebe a chtěl bych to mít v pořádku legislativně.Děkuju mnohokrát

  11. Daniel napsal:

    Dobrý den, prosím o pomoc. Musí být na každé faktuře vyčíslena spotřební daň? Musí tam být nějaký speciální text? Potřebujeme vystavit fakturu do hospody mimo minipivovar a bohužel chybí zkušenosti. Děkuji za pomoc.

  12. Marek napsal:

    Ahoj, kdybys někdy něco potřeboval, třeba spíš zavolej bude to rychlejší. Jinak, z principu bych to raději probral s celníkem. Ale mělo by tam být množství piva a jeho název jak ho máš v evidenci a vyčíslená spotřební daň, doklad by měl mít taky nějaké nezaměnitelné číslo nebo kód aby nedošlo k jeho záměně. Např: doklad č.2710/17 pivo světlý ležák 12° 200l spotřební daň odvedena ve výši 384 Kč 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *